Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Učivo ekologie

 

VZNIK ŽIVOTA

 

  • staří Země: 4,5 – 5 mld. let
  • 3,85 mld let nejstarší nalezené org. (uhlík) – nedochováno (nevíme jak vypadal)

 

TEORIE VZNIKU ŽIVOTA:

  1. Chemická evoluce
  • život vznikl na naší planetě -> chemická evoluce ->výsledkem látka koacervát (tzv. katalyzátor)
  1. Biologická evoluceimage
  • mono…….. původ – všechny živé formy mají stejný původ, stejnou kostru
  • pokus – omyl, 10 pokusů na vytvoření funkčního života
    • předpokládá se, že vypadala jako prokariotická bakterie (bez jádra)
    • vyskytovala se vysokých teplotách (hypertermofilní), byla anaerobní (bez O2), nefotosyntezující
  • dokázán otiskem v hornině – 3,5 mld. let
  • musela mít funkční DNA – nelíbí se vědcům (nemohla být vytvořena za tak krátkou dobu, jako je 1 mld. let, tak složitá struktura)
  1. Panspermická teorie
  • život pochází z vesmíru – mimo Zemi
  • zárodek života přinesla kometa nebo mimozemšťané

 

  • 2,5 mld. let se  objevila fotosyntéza->bez chloroplastů, jen bakteriální zeleň
  • Před 1,9 mld.  let se objevila eukaryotická buňka – velká, funkční organely (do velké prokariotní se „napojovali“ malé prok. b. ->z endosymbiózy se vyvinuly právě organely
  • skok k mnohobuněčným org. - ……… let (nezanechaly otisky-měkká těla)
  • většina druhu vyhynula – 1. typ: Hromadná

   -  2. typ: Běžné vymírání

1. Hromadné vymíráníimage

a) ..auna Ediakara – 1. mnohobuněčný organismus, který se neosvědčil+změny klimatu

b) v Permu (prvohory) 99% všech živých org.

c) 65 mil. Lety – vyhynutí dinosaurů – v druhohorách+zmizela 40% živých org., byla zasažena každá skupina, i rostliny-kvetoucí, ustupující kapradiny, přesličky -> klesl počet všech kvet. Rostlin na 1%

 

  • globální charakter – jsou vidět na 1.pohled – pád meteoritu, změna osy rotace->změna klimatu, vulkanická činnost-otrávení atmosféry, oceánu, kosmické záření

 

2. Běžné příčiny vymírání

- lov (predace), konkurence - boj o potravu, lidská činnost, změna stanoviště – kácení pralesů, epidemie chorob

-  nejméně 2 příčiny – 1. úder a 2 dorazí

 

  • životnost druhu je omezená (jediná jistota je, že každý zhyne)
  • vymírání zvyšuje zátěž, se kterou nemá druh zkušenost

 

EKOLOGICKÉ  POJMY

 

Ekologie => zabývá se ochranou životního prostředí, zabývá vztahy

  • studuje vzájemné vztahy mezi organismy a jejich biotickým a abiotickým prostředím ( žit a nežit) včetně vztahů mezi organismy navzájem

 

Biotop = prostředí, ve kterém působí stejné faktory s přibližně stejnou intenzitou

  • bývá na něm vytvořena coenóza (společenstvo)

 

Faktor = jedná se o působení jednoho jevu (např. teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, rychlost větru, množství srážek,…)

  • musí být kvantifikovatelný
  • př. biotop rybníka – stejná teplota, pH, obsah O2
  • biotop žumpy – vše odlišné

 

Prostředí = soubor veškerých faktorů, kt. na organismus působí

  • zjednodušení – základní faktory

 

Ekotop = pouze neživé prostředí vyčleněné z biotopu

  • všechny faktory netýkající se života – půdní druh, půdní typ, teplota vzduchu
  • může být ovlivněn živými org.
  • Př. rozdíl teplot na náměstí a v lese, kde stíní rostliny

 

Areál = zeměpisné rozšíření druhu

 

Teritorium = prostor osídlený jedincem, nebo hierarchicky sestavenou skupinou

 

Lokalita = geografické určení místa, kde se provádí výzkum

 

EKOLOGICKÉ FAKTORY - PODMÍNKY ŽIVOTA

 

Biotické faktory – jsou způsobené živými organismy

Vztahy mezi organismy:

  • Mezi organismy jednoho druhu:

      ( konkurence: o partnera, o vodu, o potravu, hnízdní konkurence)

  • Mezi org. různého druhu: - symbióza
    • Predace
    • Konkurence o potravu (lev x levhart)

Abiotické faktory – nezávisí na živých org.

  • hlavní příčina těchto faktorů – Slunce
  • dělení faktorů podle časové následnosti
  • Stálé, neměnící se fatory prostředí:
    • pH půdy
    • chemické složení vzduchu
    • hydrostatický tlak
  • Proměnlivé faktory:
    • sluneční záření
    • srážky

-> neperiodické p.f.: působí náhle, neexistuje na ně adaptace

eriodické p.f.: opakují se, vzniká adaptace

  • primární faktory: (noc, den, roční období)
    • jsou vyvolány oběhem Země kolem Slunce, Země kolem své osy + pohyby Měsíce
    • př. adaptace: srst živočichů, zavírání květů přes noc
  • sekundární faktory:
    • vychází z primárních
    • př. teplota vzduchu, požáry-korkový dub (silná vrstva-dostatečná ochrana před ohněm)

 

  • faktory podle cíle působení:
    1. morfoplastické f.:
  • mění tvar těla či některých orgánů
  • př. delfín – hydrodynamický tvar kvůli hustotě vody (odpor)

            krtek – hrabavé končetiny (půda)

            ptáci – tvar zobáku – podle typu potravy

            zuby savců

  1.     fyzioplastické f.:
  • mění pochody v těle organismů
  • salinita – ledviny mořských a sladkovodních ryb
  • způsob ochlazování (pes-jazyk a sliny, slon-uši, kůň-pot)
  1. etoplastický f.:
  • sdružují se do stád -> ochrana
  • vyčlenění teritoria (rodičovské, sexuální chování)
  • vnímání vibrací (zemětřesení)

 

ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA

UV ZÁŘENÍ

  • většinu zachycuje ozónová vrstva a přeměňuje na teplo
  • vyšší dávky škodlivé (může způsobit až oslepnutí)
  • přeměňuje provitamin D na vitamin D
  •      ismus rostlin – UV záření způsobuje trpasličí vzrůst

 

    SVĚTLO

  • intenzita světla – dávka fotonů, kt. org. dostává
  • kvalita světla
  • délka světla

 

Fotoperiodismus: - adaptace na změnu délky osvětlení; ovlivňuje živ. cyklus rostlin (doba kvetení – rostliny krátkého dne (jarní aspekt-sněženka), dlouhého dne (kopretina, salát) a neutrální (smetanka lékařská, sedmikráska)

         à denní:  noční vidění

  • denní druh: slepice
  • soumrační druh: ježek, sovy
  • noční tvorové: netopýr, kočky, činčily

         à sezónní: biorytmy živočichů

  • doba říje (rozmnožování)
  • výměna srsti (také se řídí světlem)
  • migrace ptáků

Působení světla na:

  1. Rostliny
  • světlobytné (heliofyty)
    • uzpůsobené vysokým dávkám světla
    • světlé a tuhé listy (ochrana)
  •    stínobytné (sciofyty)
    • mají více chloroplastů =>více chlorofylu
    • velikost listů – větší než heliofyty
    • křehký, měkký
  1. Živočichy
  • adaptace vidění (orientace zrakem)
  • zbarvení peří
  • org, kteří se vyskytují ve tmě, nemají pigment (sasanka mořská-hluboko v moři, aksolot mexický – v jeskyních

TEPLO

  • Hlavním zdrojem je Slunce, geotermální teplo, teplo ze samostatných živ.
  • Teplo zrychluje nebo zpomaluje biochem. reakce v tělech rostlin a živ.
  • Tělesné optimum 15°-30°C
  • Některé org. mají radši nižší teplotu (lední medvěd, sněženka)
  • Teplomilné org.: palmy
  • Extrémy – některé bakterie ( -190° až +100°C a více)
  • Organismy: eurytermní org. – snáší velké rozmezí teplot (člověk, kočka, kůň)

    Stenotermní org. – jen v úzkém rozmezí teplot

Rostliny

  • Regulují svoji teplotu transpirací (vypařování vody), sklápěním listů (listy se nakloní hranou ke slunci), lesklý povrch
  • Pouštní sukulenty – až 80°C
  • Přežití pomocí semen
  • U rostliny se vyskytuje dormance semen („spánek“) => zrušení à jaronizace – dlouhé obd. Chladu; ochrana semen před předčasným vyklíčením

 

Živočichové

  • Studenokrevní živ. (=ektotermní) – jejich teplota závisí na prostředí, kde žijí => mají nestálou tělesnou teplotu (obojživelníci, plazi
    • Produkují malé množství tepla – přijímají malé množství potravy
  • méně pohyblivý
  • jejich aktivitu ovlivňuje aktivita okolí
    • někdy upadají do stavu strnulosti – v případě velmi nízkých nebo vysokých teplot se zpomalí tělesné pochody (srdce přestává téměř bít, téměř přestanou dýchat)
  • umožňuje přežít nepříznivé podmínky (nebezpečné – hrozí smrt)
  • teplota ovlivňuje rozmnožování, teplota inkubace ovlivňuje pohlaví
  • Teplokrevní živ. (=endotermní)
    • Stálá teplota
    • Výborná termoregulace
  • Ochlazování: pot, rychlé dýchání u psů
  • oteplování: třes svalů, husí kůže
    • Produkce velkého mn. Tepla

Ekologická pravidla:

  • BERGMANOVO PRAVIDLO – jediná téhož druhu nebo příbuzní mají v teplejších částech svého areálu menší tělo
  • ALLENOVO PRAVIDLO – v teplejších oblastech mají živ. větší tělní výběžky (fenek-velké uši->ochlazování;; polární liška – malé uši)

 

Hybernace – při chladu upadají živ. do zimního spánku (ježek, netopýr) – v případě probuzení zemřou=pravý hybernantànetopýr

Medvěd, veverka – nepraví hybernanti

Estivace = letní spánek – živ., pro kt. Je léto nepříznivé, př. Bodlín-příbuzný ježka

VZDUCH

  • Fyzikální vlastnosti a jejich vliv na biosféru
  • Rychlost proudění (využití: let, u rostlin: přenášení pylu větrem – větrosnubné rostliny, přenášení semen např. pampeliška)
    • Ochrana:  kořeny – dlouhé, pevné
  • Tlak vzduchu
    • Adaptace: větší množství č. krvinek, rychlejší dýchání
  • Hustota vzduchu => aerodynamický tvar ptáků
  • Chemické složení vzduchu
  • Stálý faktor
  • Pro suchozemské živ. nejsou adaptace
  • Množství kyslíku ve vodě – proměnlivý faktor (množství se snižuje s vyšší teplotou), dále to má vliv na množství živočichů a organismu ve znečištěné vodě
  • Půdní vzduch: jednotlivé půdní složky kolísají v závislosti na pórovitosti a vlhkosti
    • Méně kyslíku =>výrazně jiné složení než v atmosférický vzduch

* hlízkovité bakterie jsou schopny vázat vzdušný dusík

 

VODA

  • Tlak vody (stálý faktor)
    • Adaptace: např. vorvaň (celá řada adaptací vůči tlaku)
  • Hustota vody – nese těla živočichů (největší vodní tvor – kolem 100 tun)
  • Propustnost světla  - mění se skladba fotosyntetických barviv
    • U živočichů: ztrácí pigment, přizpůsobení smyslů

Voda a suchozemské organismy:

  • Živočichové
    • Jsou schopni přijímat vodu z potravy
    • Nejméně náročné druhy na vodu, př. Hmyz
    • Významný limitní faktor
  • Rostliny
    • Přijímají vodu celým povrchem těla, ale hlavně kořeny
    • 3 typy:
      • Hydrofyty – vodní rostliny (leknín)
      • Hygrofyty – rostliny vlhkomilné
      • Xerofyty – suchomilné rostliny

Hygrofyty (vlhkomilné rostliny)

  • Mají pouze tenkou kutikulu, nemají trny, chlupy à jsou hladké
  • Gutace – vylučování vody v kapalném stavu

Xerofyty (suchomilné rostliny)

  • Silná vrstva kutikuly, mají trny, chlupy, vosky à brání výparu vody
  • Existuje spoustu fyziologických adaptací – tzv. ??C4 rostliny?? – došlo k časovému rozdělení světlé a tmavé fotosyntézy – přes noc hromadí energii a dokončí se tmavé část fotosyntézy => šetří vodou (např. kukuřice)

PŮDA

  • Pórovitost půdy
  • udá, kolik vzduchu se dostává do půdy
  • čím má půda větší póry, je sušší a lehčí – vody půdou rychle proteče, ale dobře tepelně izoluje (využívají toho zvířata na poušti)
  • malá pórovitost – půda je vlhká, těžká
    • probíhají půdotvorné pochody
    • méně vhodná než lehčí půda
  • sorbční vlastnosti – schopnost půdy zachytit vodu, dále ji vázat a postuoně uvolňovat
  • závislá na množství humusu (čím ví, tím větší sorbční schopnosti)
  • teplota půdy – je závislá na oblasti, pórovitosti, množství vody půdě
  • pH půdy – je dáno množstvím iontů v půdě
    • optimální je neutrální pH +/- 1,5
    • některé rostliny rostou na kyselých půdách, které jsou vlhčí: vřes, borůvčí, mech, rašeliník
    • zásadité půdy – hlavně na vápencích (jsou spíše vysychavé)
    • pH v krajních hodnotách – nevhodné pro rostliny
  • slanost (salinita)
    • rostou zde halofyty
  • ukládají v listech sůl (převážně ve spodních) a pak se těchto listů zbaví
  • př. Solnička přímořská

Ekologická valence

  • Určuje nám rozmezí podmínek v nichž je organismus schopen existovat

Stenoektní – úzká valence     př. teplomilné rostliny                                                                                            -živočichové či rostliny mohou fungovat jako bioindikátor (Rak říční)

Euriektní – široká valence – vysoká adaptibilita                př. Moucha domácí, Smrk stepilý

Areál- zeměpisné rozšíření druhů, do jisté míry  závisí na velikosti valence

  1. Kosmopolitní  - celá Země – Moucha domácí, Smetánka lékařská
  2. Cirkum polární – rozšířený v jednom pásu kolem celé planety – Los, Komár 
  3. Endemitní – velmi malý areál, izolovaný => podařilo se přežít některým druhům – oblasti s živoucími fosíliemi         př. Madagaskar, Nový Zéland, Lýkovec slovenský, Latimérie podivná, Kiwi, Klokan
  4. Reliktní – velmi malý – zbytek po původním větším rozšíření
  5. př. Žábronožka sněžní, Listonoh jarní)

Rozdělení areálů pole původu:

Původní – původní druhy           př. u nás: Dub, Buk, Habr, Jelen, Prase, Komár

Nepůvodní – druhotný – zavlečené druhy – neofyty

               ->zapadnuvší – Daněk, Muflon, Bažant, Ondatra

               ->tropící problémy – Bolševník, Akát, Norek severoamerický

Sinantropní – živočichové nebo rostliny doprovázející člověka                                                                př. Myš, Vlaštovka, Čáp, Mucha, Pýr

Ekologická nika

  • Je to soubor všech abiotických a biotických faktorů prostředí, které na organismus působí, vztahy jež využívá ke svému životu – tedy způsob jakým je zapojen do fungování ekosystému.
  • Dělení ekologické niky:
  1. Prostorová nika – místo vhodné k obsazení určitým organismem
  2. Potravní nika – veškerá potrava, nebo vše co může sloužit k obživě určitého organismu
  • Určitá nika může být trvale obsazena pouze jediným druhem a po jejím vyhynutí ji může obsadit jiný druh s podobnými ekologickými  nárazy. Př.: koroptev => bažant

Populace

  • soubor jedinců jednoho druhu (ve všech vývojových stádiích), kteří žijí v určitém prostoru

Hustota populace

  • je to počet jedinců, resp. množství biomasy, na jednotku plochy nebo jednotky objemu
  • u menších jedinců je hustota vyšší, u velkých jedinců je hustota nižšší
  • u vysoké hustoty dochází ke stresové situaci př. rostliny rostou do výšky
  • u nízké hustoty je problém s vyhledáváním partnerů př. rys, vlk u nás

Růst populace

  • je závislý na množivosti (natalita)

množivost:       

a) fyziologická – maximální množivost – kolik by daný živočich mohl mít max. potomků v ideálních podmínkách

b)ekologická – reálná – odpovídající podmínkám

-  více potomků mají drobní živočichové, méně větší živočichové

-  je závislý na úmrtnosti (mortalita)

 úmrtnost:          

a) vysoká – ti kteří mají vysokou natalitu nebo nadprodukci vajíček

b) malá – malé množství potomků – pečují o ně př. ptáci

-    je závislý na migraci

- typy růstu:      

1) exponenciální  - chybí omezující faktory prostředí

                          - takhle rostou populace zavlečených druhů, bakterií

 2) sygmoidní – chybí omezující faktory prostředí

 

Oscilace – krátkodobé kolísání populace v průběhu roku

Fluktuace – delší kolísání populace v průběhu několika let, způsobuje přemnožení př. Bekyně mniška – jednou za 7 let

 

Vztahy mezi populacemi

1. Protokooperace – volné, vzájemně prospěšné združování    př. společná hnízdiště ptáků

2. Komenzálismus – spolustolovník – soužití je pro jeden druh nutné a druhý není poškozen      př. lvy a hyjeny, supi, orchideje, bromélie

3. Mutualizmus – soužití nezbytné pro oba dva druhy    př. houby a kořeny rostlin

4.Konkurence=kompetice=soupeření o cokoliv

a) vnitro druhové (agrese)př. boj o samičku, vůdčí postavení, žrádlo

b) mezidruhová př. lev, levhart

c) amenzálismus – jeden organismus pouští do okolí chemikálie př. penicilín- hubí bakterie, vylučuje toxiny

5.Predace- vztah kořisti a predátora

- predátorů je většinou méně a zpravidla jsou větší než kořist- predátor je masožravec, je na kořisti závislý a nezpůsobí její vyhynutí=> v přírodě platí rovnováha mezi predátorem a kořistí- predátor kořist vždy zabíjí

6. Parazitismus - vztah parazita a hostitele- parazitů je více než hostitelů přičemž parazit je menšího vzrůstu- rychlé množení a složité vývojové cykly- paraziti bývají specializovaní a hostitele nezabíjí, jen ho omezí

Evoluce parazitů – evoluce hostitele a parazita je shodná => aby hostitel žil co nejdéleEkosystém hostitele: neomezené zdroje -> dostatek potravy a místa k expanzi-> stabilita prostředí-> obranachybí mi v sešitě

 

Význam parazitů:

- parazitů je více, každý organismus má parazita, parazit parazita => hyperparazit hyperparazita

Parazitismus v rámci bio. systému

-parazitická DNA – podle některých nejjednodušší forma života

- viry – obligátní parazité – nemají jiný životní cyklus

- prokariota – chybí mi v sešitě

                                        

Společenstvo – biocenoza

  • Je to živá část ekosystému
  • Je to soubor populací různých druhů, žijících na určitém biotopu

                 Struktura společenstva

  1. Fytocenoza – rostlinné společenstvo
  2. Zoocenoza – živočišné společenstvo

Ráz společenstva

  • Ráz určuje dominantní populace nebo více dominantních populací, mezi dominantní populace patři vždy jen rostlinné populace.

                 Stratifikace – rozvrstvení

  1. Rozvrstvení v čase –sezoni změny
  2. Rozvrstvení v prostoru – svislé(vertikální), vodorovné (horizontální)

ekoton- přechodné patro mezi dvěma    př. přechod mezi lesem a loukou

 Stabilita společenstva

  • Schopnost odolávat zásahům a schopnost vrátit se do původního stavu
  • Platí:     čím je společenstvo starší, tím je stabilnější

Čím je druhové zastoupení větší, tím je stabilnější

  • Nejstabilnější – je velmi staré   př. tropické deštné lesy, lužní lesy
  • Nejnestabilnější – umělé společenstvo               př. společenstva tunder, polárních pustin, pouští

                   Vývoj – Subscese společenstva

  • Směřuje k vyváženému, na daném biotopu ustálenému společenstvu = tzv. klimax – poté se už nevyvíjejí. U nás př. nenajdeme, ale blíží se mu horské smrčiny, narušují ho kleče a dá se za něj považovat listnatý les

 

Ekosystém

  • Různě velký úsek biosféry – členění shora
  • Zahrnuje společenstvo + abiotické podmínky prostředí
  • Dochází k výměně látek a energie

Potravní řetězce

Pastevně-kořistnický              př. jetel->sysel->káně->orel->sup->hyena->lvi

Dekompozičně-rozkladný       př. člověk->sup->hyena->mravenec

  1. Fáze – humifikace – rozklad odumřelé organické hmoty s výjimkou nejhůře rozložitelných částí
  2. Fáze – mineralizace – rozklad na jednoduché látky – podílí se houby, plísně, bakterie

Parazitický                                         př. člověk->komár->krvnikovka

 

Biosféra

 – vegetační pásy od rovníku k polu

Biomy: - velké oblasti země, zahrnující velké ekosystémy

1. Tropický deštný les      

- amazonie, Konžská pánev, Indonésie, Vých. Asie

- průměrná teplota 25°C

- srážky 2000-8000 mm ročně

- rostliny: palmy, liány, epifyty

2. Tropické opadavé a poloopadavé lesy-

- okolo deštných lesů                                                                                                                                                  - chladné období: 15-20°C, teplé období 25-30°C                                                                                                             - srážky 1500-2000 mm ročně                                                                                                                                      - rostliny: listnaté stromy – opadají v období suchu                      

3. Pouště a polopouště    

- rozdíly mezi dnem a nocí 40°C – velké výkyvy                                                          

- 11 měsíců bez srážek                                                                                                                                               - poušť kamenitá, štěrkovitá a písková 

- SZ Ameriky, S Afriky, Arabský poloostrov, Střed Asie, Austrálie, nej. Sahara

 4. Savany   

- teploty až k 0°C                                                                                                                             

-400-1000mm                                                                                                                                                              - trávy, stromy řídce (Baobab) 

- Yucatán, Austrálie, Afrika

5. Stepy – prérie, pampy, pusty

- travnatá společenstva mírného pásu

- sušší podnebí, srážky 250-650 mm

- teplota: zima 10-15°C léto 20-25°C => horká léta, chladné zimy   

- S a J Amerika, Eurasie                                                                                                                                              - rostliny: trávy bez dřevin - černozemě                                                                                                                           - živočichové: psoun, sysel, bizon, koně, loman karotka              

6. Tvrdolisté lesy

- max. Srážky v zimě: 1000mm

- suché léto, roční ampliduta 15-20°C

- kolem středozemního moře, Iránu, Kalifornie, J. Amerika, Austrálie…

- rostliny: pinie, eukalypty, cedry, machie

- živočichové: kozy, ovce, koala, klokan, krokodýl 

- pravidelné letní požáry

- horká suchá léta, mírné deštivé zimy

7. Opadavé listnaté lesy  

- nejchladnější:  -5 - 2°C, nejteplejší: 14-19°C 

- srážky 500-1500mm                                                                                                                                                  - hlavně v mírném pásmu severní polokoule

- rostliny: bučiny, doubravy, keřové patro 

- živočichové: veverka, lišky, plch, kojot, kondor, medvěd,                                                                                      srnec…

8. Boreální lesy (tajga)

roční rozdíly teplot: 30-50°, srážky: 450-600mm 

- jehličnaté lesy severní polokoule

- rostliny: limba, jedle, meruzalky, vrby                                                                                                                          - živočichové: medvěd, los, vlk obecný, rys ostrovid

9. Tundra           

- zima 9-11 měsíců v roce  

- srážky: 150-300mm

- 65°-70° s.š. 

- rostliny: vrby, zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišejníky 

- živočichové: sob, liška polární, medvěd lední, sobol asijský, albatros, sovice sněžná 

-S zeměkoule                                                                                                                                                               - permafrost – protože je půda zamrzlá, nepřímá vodu a tvoří se bažiny

10. Polární pustiny        

- trvale pokryty ledem a sněhem                               

- Arktida, Antarktida – rekord -80°C

Ekologie člověka

Formy odpovědí organizmu:

 

  1. Reakce

                  - jedná se o rychlé a fyziologické změny v organismu

                  - trvají sekundy nebo desetiny sekund

                  - odpověď na jednorázový podnět

                  - základem jsou vnitrobuněčné enzymatické změny v buňkách

                  Př.: facka => prokrvení tváře

 

2) Adaptace

            - přizpůsobují organismus měnícím se podmínkám

- pomalejší než reakce

            - trvá hodiny, dny, měsíce a někdy i roky

           

            Dělení:

  1. podle šíře působení

 

- individuální adaptace

            - biochemické pochody uvnitř organismu

- fyziologický charakter

- patří sem: - aklimatizace - přizpůsobení klimatu

                   - imunizace – odolnost proti nemocem

- člověk je adaptovaný na despecializaci => jsme přizpůsobiví                                                                

                                                                                (univerzální)

 

  • genotypové adaptace

- široké, týkají se celé populace

- morfologický charakter – změna částí těla

Př.: pigment; tvar nosů, viček…

                    

b) podle oblasti účinku

                                  

                                   - adaptace chování

                                               - útěk před predátorem nebo před živlem (vítr)

                                  

                                   - adaptace fyziologické

                                               - svalový třes

                                              

                                   - adaptace genetické

- jsou náhodné a pokud jsou pro svého nositele pozitivní, tak se                         

  v populaci uplatní

- jsou ale dlouhodobé – vznikají až za několik generací

 

                                   - adaptace etnické a společenské

                                               - jen u člověka

                                               - nebiologické povahy

                                               - rychlejší než biologické

                                               - očkování

     

      3) Deformace

            - pasivní odezva organismu, vyvolaná velmi silnými negativními podněty

            - nastává při selhání adaptace

            - zranění až smrt

     

      4) Habitace

            = přizpůsobení

            - CNS přestane vnímat některé podněty (př. projíždějící vlak pod okny)

 

      5) Stres (zátěž)

            - zvýšení pohotovosti organismu v nebezpečné situaci

            - reagují tři systémy:

                        - somatomotorický

                                   - ochranné reakce organismu

                                   - změna svalového napětí

           

                        - visceromotorický

                                   - je ovládaný nervy

                                   - aktivuje se mozkový kmen - sympatikus (stimulant) nebo

                                      parasympatikus (utlumuje)

           

                        - endokryní

                                   - ve stresu jsou vylučovány hormony s budivou funkcí (adrenalin,

                                     hormon na srážlivost krve)

 

            - stres se ostává i do oblasti společenské a symbolické (stres před písemkou)

 

 

 

 

 

Člověk a abiotické faktory prostředí:

     

      1) Klimatické faktory

 

            a) Vliv teploty a vlhkosti vzduchu na člověka

                        - hlavní zdroj tepla je naše vnitřní prostředí

                        - produkujeme 60 – 100W tepla (v klidovém stavu), při pohybu to je

                          až 700W

                        - kondukce a konvekce -  převod tepelné energie při doteku

                        - radiace – vyzařování – vyzařujeme infračervené záření

                        - evaporace – odpařování vody => uvolnění tepelné energie

                       

                        - mechanismy udržující stálou teplotu těla

                                   - velí jim hypotalamus

                                   - termolytické reakce

                                               - ochlazují nás, když vykonáváme nějakou fyzickou aktivitu                                                nebo když se nacházíme v horkém prostředí

                                               - změny krevního oběhu - rozšíří se kapiláry v kůži =>

                                                 zčervenání => větší průtok krve => větší objem srdce, vyšší                                               tep

                                               - pocení – max. 4, 2l za hodinu

                                                           -  s vodou odcházejí i soli => křeče (hrozí to hlavně

                                                              sklářům)      

                       

                        - termogenetické reakce        

                                   - k zahřátí

                                   - zvyšuje se bazální metabolismus - větší spalování

                                   - snížení průtoku krve z kapilár

                                   - vyšší produkce svalovým bonusem

                                   - svalový třes

                                   - husí kůže

                                  

                        - tuková vrstva

                                    - tepelná izolace mezi prostředím  tělem

                                    - nejtenčí - negroidní rasa, největší – eskymáci

 

                        - Allenovo pravidlo

                                   - podsadití - ve studených oblastech

                                   - vysocí a hubení - teplých oblastech

 

                        - Schreidrovo pravidlo

                                   - eskymáci mají na 1m2 své plochy zhruba 39kg tuku

                                   - andamánci mají na 1m2 své plochy zhruba 32kg tuku

 

                        - Glögerovo pravidlo

                                   - tmavá barva - teplé a vlhké oblasti

                                    - světlá barva – suché a chladné oblasti

 

                        - Thompson - Baksonovo pravidlo

                                   - čím je klima vlhčí, tím je širší nos   

            b) Složení vzduchu    

 

Vliv znečištění

 

image

 

                        - neexistuje žádná adaptace

                        - měří se v dýchací zóně (do 170m)

                       

                        - SO2

                                   - nízká koncentrace => dušnost

                                                                    => tlak na hrudní kosti

                                   - vysoká koncentrace => dráždění dýchacích cest

                                                                       => pálení očí, spojivek

 

                        - CO

                                   - lehčí jak vzduch

                                   - prostupuje zdmi

                                   - toxický - váže se na hemoglobin

                                   - při koncentraci 60 - 70% v krvi => smrt

 

                        - CO2

                                   - těžší než vzduch

                                   - ve vyšší koncentraci škodí

                                   - nad koncentrací nad 5% ve vzduchu => závrať

                                   - nad koncentrací nad 9% ve vzduchu => částečné ochrnutí dýchací

                                     soustavy

                                   - nad koncentrací nad 15% ve vzduchu => nádech = smrt

 

                        - oxidy dusíku

                                   - koncentrace ve vzduchu 0,3% max

                                   - při koncentraci nad 0,5% => křeč plic => smrt

 

                        - přízemní ozón

                                   - nízká koncentrace => pálení očí, ospalost

                                   - vyšší koncentrace => dráždění sliznic

 

            c) Vliv záření

                        - elektromagnetické záření

                        - ionizující záření - nejhorší je gama a rentgenové záření

                                   - nemoc z ozáření - poškození buněčných struktur

                                                                 -vznik velkých radikálu -  ničí membrány

                                   - chronické onemocnění - dermatitidy - dlouho nehojící se hnisající

                                                                                                   Rány

                                   - poškození genomu => karcinogenní bujení => rakovina

                       

- ultrafialové záření

            - poškozuje oči a kůži

            - při větší intenzitě poškozuje potní žlázy – úpal

 

- infračervené záření

            - nezpůsobuje problémy

            - vysoké dávky ale poškozují genom

            - úžeh - při vyšší dávce tepla na hlavu => porucha termoregulace =>

                         přehřátí mozku

 

            d) Vliv hluku

                        - 0 -30Dcb - normální intenzita

                        - 30 - 60Dcb - větší ruch (škola o přestávce)

                        - 60 - 90Dcb - absolutní hluk (práce v uzavřených halách) => neurologické

            problémy

                        - 95 - 130Dcb - za těchto podmínek jsou potřeba chrániče

                                               - následuje poškození sluchu

                        - 120Dcb - práh bolesti

                        - nad 130Dcb - nevratné poškození sluchu

 

 

Člověk a biotické faktory prostředí:

 

      - patří tam především infekční choroby, způsobené mikroorganismy (viry,

        Bakterie, plísně a prvoci)

            - do těla se dostávají přes:

                                               - kapénky (vzduch)

                                               - krev

                                               - sliny

                                               - poševní sekret

                                               - ejakulát

                                               - stolice

            - přenašeč - klíště, komár, blecha, veš…

     

     

 

 

- výskyt infekčních chorob:

           

      - endemický výskyt

                        - choroba se na určitém místě objevuje pravidelně

                        - mor

 

      - epidemický výskyt

                        - hromadné šíření infekčních chorob

 

      - pandemie

                        - lavinovité šíření zasahující vícero kontinentů

 

Alimentární nákazy:

      - choroboplodné zárodky se do těla dostávají ústy a šíří se pomocí stolice nebo moči

 

      - břišní tifus - zástupce - salmonela tiphí

                                           - salmonela paratiphí

                        -onemocnění trávicí soustavy (hlavně tenkého střeva)

                        - průjmy a vysoké teploty

                        - když se to rychle neléčí => vypadávání vlasů

                        - vyskytuje se u něj bacilonosičství - postižený nemá symptomy, ale je

                          nakažený => nakazuje ostatní

 

      - salmonelózy - zástupce - salmonela species

                        - zdroj - vodní drůbež nebo i kuřata - mají salmonelu v traktu => kontaminace

                                     vajec a masa => kontaminace kuchyňských prkínek a nožů

                        - zánět střev => průjmy

                        - salmonela jako taková nám až zas tolik nevadí, ale její kaly co vypouští ano,

                          protože jsou toxické =>  podráždění => průjem => odvodnění => nebezpečí

                          dehydratace

                        - ročně na salmonelu umírá desítky lidí (nejvíc mimina a důchodci)

 

      - úplavice - zástupce - shigela species

                        - bolesti, křeče břicha

                        - u dětí, starších lidí a oslabených jedinců => těžký průběh

 

      - epidemické průjmy u novorozenců - zástupce - eschelichia - coli

                        - vodnaté průjmy, zvracení => dehydratace

                        - před objevením antibiotik => vysoká úmrtnost

 

      - tuberkulóza - zástupce - micobacterium tuberculosis (Kochův bacil)

                        - vykašlávání hlenu

                        - při rukou nekrytém kašlání doletí bakterie až do vzdálenosti 13m

                        - umíralo na ni až 20% populace

                        - dnes se ale vyskytuje jen mezi bezdomovci, chudými lidmi se špatnou

                          hygienou, imigranty a také ve věznicích

                        - ročně na to umře několik miliónů lidí

 

     

 

      - hepatitida - zástupce - virus hepatitidy (A, B, C, D, E)          

                        - typ A            - nemoc špinavých rukou

                                   - onemocnění jater - může vést i k cirhóze jater

                                   - nákaza při nedodržování hygieny (po povodních)

                                   - inkubační doba - až týden

                                   - ochrana - mýt si ruce

           

                        - typ B - nejvíc se vyskytuje mezi narkomany

                                   - přenáší se přes sliny, sekrety a krev

 

                        - typ C - přenáší se přes krev a pohlavním stykem (především u gayů)

                                   - dlouhá inkubační doba (až rok)

                                   -.může se stát i chronickou

                                   - může způsobit i vznik karcinomu nebo cirhózy jater

 

      - dětská obrna - zástupce - polioviry

                                   - prvotní symptomy - horečky, bolest hlav

                                   - pozdější symptomy - poškození pohybové soustavy

                                   - u nás je téměř vymícena

TOPlist