Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Globální změna klimatu

 Globální problémy klimatu

Co jsou globální problémy a změny klimatu?
To jsou problémy týkající se celé naší planety Země. Problémy se dotýkají jak flóry, fauny, tak člověka samotného. Vlivem změn může dojít posupnému vymření některých vzácných druhů organismů nebo ke zkomplikování života na planetě.  
Klimatické změny na Zemi nejsou nic tak zvláštního, protože ke změnám dochází již po celá staletí. Jako příklad uvedu střídání dob ledových a meziledových (nyní probíhá právě doba meziledová).
Globální klimatická změna – „tímto pojmem se rozumí  změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní.“ Antropogenní změny jsou změny vyvolané, způsobené lidskou činností.
Klima na Zemi se neustále mění. Změny zaznamenáváme například v teplotě, vlhkosti, ale i další faktory ovlivňovali krajinný ráz, vývoj organismů, ale i z geologického hlediska za relativně krátkou dobu poznamenaly sociální, kulturní i ekonomický vývoj člověka.

Základní pojmy
Počasí můžeme chápat jako stav ovzduší v jakémkoliv okamžiku na konkrétním místě. Je  určeno stavem všech atmosférických jevů sledované na určitém místě za krátký čas.
Klima, označováno také jako podnebí, je dlouhodobý stav atmosféry. Na základě pozorování a měření určujících faktorů podnebí v různých šířkách vzniklo pojmenování pro klimatické pásy.
Variabilita klimatu, tak se dá nazvat hodnota odchylek od očekávaných průměrných hodnot klimatických faktorů. Faktory nemají tendenci ke změně. Pokud by docházelo ke změnám, jedná se o změnu klimatu.

Činitelé a jejich faktory ovlivňující klima
Činitelé ovlivňující klima
Mezi činitele ovlivňující klima se řadí množství absorbované energie, oblačnost, ale  také sněhová a ledová pokrývka na povrchu planety. Klima ovlivňuje i způsob přenosu energie na povrchu Země atmosférou a oceány, ale také způsob re-radiace zpět do kosmu. Existuje mnoho faktorů působící na tyto činitele.
Faktory činitelů
Sluneční záření
Sluneční záření (energie) je jeden z nejdůležitějších faktorů. Na naši planetu dopadá v různých formách například UV, infračervené, mikrovlnné, rádiové, rentgenové i  záření gama. Tyto druhy záření dopadají na zemský povrch v menším množství. Největší podíl sluneční energie, která dopadla na Zemi, náleží viditelnému světlu. Země naopak vyzařuje energii ve formě tepelného záření (infračervené). Absorbovaná sluneční energie se má rovnat množství energie vyzářené zpět do kosmu. Jestliže tomu tak nebude, hrozí akumulace nebo úbytek energie. Následky mohou způsobit přehřátí nebo ochlazení planety, což by mělo globální dopady.
Oceánské proudění
Úkolem oceánských proudů je přesunovat energii většinou z vyšších do nižších zeměpisných šířek, to znamená přesun z tropických do polárních oblastí. Oceánských proudů na světě je velké množství. Třeba Golfský proud má obrovský vliv na počasí v celé Evropě i v části Asie. Všechny tyto proudy zahrnuje pojem Velký oceánský proud, jež utváří proudy na  globální úrovni. Nejspíš není nutno příliš zdůrazňovat, že jakákoliv změna může vyvolat klimatickou změnu.
Vulkanická činnost
Každá vulkanická erupce zapříčiní vynesení obrovského množství prachu oxidu siřičitého do horních vrstev atmosféry (mezi 15 až 30 km), kde není žádný vertikální pohyb a tak tam oblaka zůstávají poměrně dlouhou dobu a nadměrně pohlcují přicházející záření. Důsledek je ohřívání stratosféry (horní vrstva atmosféry od 11 do 50 km obsahující ozónovou vrstvu) a ochlazování ve vrstvách nižších. Důkazem nám je erupce sopky Tambora v Indonésii v roce 1815, která způsobila pokles letních teplot na 2 – 3 roky. Vezmeme-li v potaz dlouhodobé až trvalé klimatické změny samotná sopka na to nestačí, ale může za  pomoci dalších procesy ochlazování Země nastartovat nebo výrazně urychlit.
Lidská činnost
Nejspíš se nenajde nikdo, kdo by mi odporoval, když tvrdím, že lidská činnost zanechává stopy na klimatu na lokální úrovni. Výsledkem lidského působení je třeba oteplování měst, redukce větrů a viditelnosti, vznik fotochemického smogu. Tyto problémy jsou z hlediska globálních změn zanedbatelné.
Z globálního pohledu aktivita lidského pokolení nejvíce ovlivňuje klima především produkce tolik diskutovaných skleníkových plynů. Bylo zjištěno, za použití kombinací několika způsobu měření, že množství ve vzduchu CO2 (nejvýraznější skleníkový plyn) se zvýšilo od roku 1750 z 280 ppm na 360 ppm na konci 90. let. Koncentrace metanu za stejný časový úsek se taktéž rapidně zvýšila z dřívějších 700 ppb na 1730 ppb. O dalších důsledcích (emise oxidů síry způsobující vznik jejich aerosolů, jež má vliv na oblačnost – ochlazující efekt) se mnoho nemluví. Charakter povrchu planety se mění vlivem zemědělství, svou jizvu zanechá i odlesňování či desertifikace, jež se podílí na ochlazování Země.

Globální oteplování
Jedná se o vědeckou hypotézu o zvýšení průměrné teploty a nízkých vrstvách zemské atmosféry a oceánů od poloviny 20. století. Hlavním důvodem změny teplot je opět samo lidstvo a vypouštěním zplodin především skleníkových plynů do atmosféry. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), založen pod patronací OSN, uvádí ve své Čtvrté odhadované zprávy, že se ve 20. století (1906 – 5005) zvýšila průměrná globální teplota o 0,74°C. Tak  zvaný Kjótský protokol je aktivita, do které se zapojilo 191 států, jež se zavázalo snížit emisi skleníkových plynů v období 2008 – 2012 pod úroveň v roce 1990. V České republice za  poslední uplynulé století zvýšila průměrná teplota o 1,1 – 1,3°C. Tak uvádí Český hydrometeorologický ústav.
Skleníkový efekt
Je to jev, který umožňuje život na Zemi tím, že částečně zabraňuje teplu odrážet se zpět do vesmíru. Bez tohoto jevu by byla planeta asi 10°C chladnější. Název je sám o sobě zavádějícím protože děj ve skleníku je trochu rozdílný. Ve skleníku v pravém slova smyslu je snaha zabránit přílišným ztrátám ohřátého vzduchu a v přiměřené míře omezit cirkulaci vzduchu. Atmosféra obsahuje přirozeně se  vyskytující plyny, tak zvaně skleníkové, které mají schopnost částečně pohltit infračervené záření. Tyto plyny se z pravidla nejčastěji soustřeďují v nižších vrstvách atmosféry (ozón je jediný plyn, který se vyskytuje pouze ve  vysokých vrstvách). Problém nastává tehdy, kdy  výskyt skleníkových plynů, pocházející ze jména z fosilních paliv – uhlí ropa, zemní plyn vzroste. Vzrůst je problém posledních 150 let od rozvoje průmyslu. Díky vyššímu množství skleníkových plynů začne docházet oteplování při povrchu planety a z důvodu zachování energetické rovnováhy se  horní vrstvy začnou ochlazovat. Pokud tento děj bude doprovázet snižující se schopností ekosystému částečně skleníkové plyny pohltit, může dojít ke globální změně klimatu.
Skleníkové plyny:
Rád bych vás blíže seznámil s nejznámějšími plyny.
Oxid uhličitý – CO2
Je to jeden z nejdůležitějších a nejvíce vyskytující se plyn v atmosféře. Na jeho vzniku se podílí spalování fosilních paliv, lesní požáry, ale vzniká i v menším množství během kompostování či dýchání organismů. V současnosti vypouštíme do atmosféry každý rok více než 25 miliard tun oxidu uhličitého. Je to životně důležitý prvek na Zemi. Je součástí každé organické buňky, látky, organismu a zajišťuje jejich výživu.
Metan – CH4
Mezi hlavní zdroje metanu patří těžba ropy, černého uhlí, uvolňuje se při trávicích procesech organismů a asi desetina celkové produkce náleží termitištím. Uvolňuje se i při pěstování rýže. Tento zdroj emisí je možné ovlivňovat vhodným výběrem odrůdy či způsobem zavlažování a hnojením. To přináší výhody jako snížení výskytu škůdců a  moskytů, jež přenášejí malárií. V atmosféře zachycuje 23x lépe teplo než oxid uhličitý.
Oxid dusný – N2O
Tento plyn je známější pod názvem rajský plyn. Vzniká spalováním rafinovaných ropných derivátů, uhlí, biomasy. Přirozenou cestou se uvolňuje z oceánů či deštných pralesů. Dříve se využíval s 15 % kyslíkem v lékařství jako anestetikum. Při dlouhodobém užívání může nastat zástava dýchání, přílišnému utlumení srdeční činnosti až k zástavě srdce. Dnes se využívá jako hnací plyn pro přípravu šlehačky (E942) ale i v raketových motorech, kde  slouží jako oxidační činidlo. Teplo absorbuje 310x účinněji ne CO2.
Freony
Je to komerční název pro halogenderivátů uhlovodíků, které obsahují 2 halogeny a přitom jeden je fluor. Dříve se hojně uměle vyráběly a využívali v chladicích zařízeních nebo jako hnací plyn ve sprejích. Nyní jsou všeobecně zakázány kvůli svému negativnímu vlivu na ozónovou vrstvu. Reagují s ozónem a tím zmenšují ochranu před škodlivým UV zářením.
 

Následky změny klimatu
Změna klimatu by se hlavně dotkla nejdřív horských ledovců a až později by roztávaly i pevninské ledovce. Horské ledovce, jež v létě zásobují řeky, ze kterých čerpá vodu velké množství lidí, se zmenší už i v nejbližších desetiletích. Roztání ledovců bude mít za následek zvýšení hladiny světových oceánů a moří. Výrazně tomu pomůže tepelná roztažnost kapaliny (vody). Platí: čím vyšší teplota, tím větší objem kapaliny. Předpokládá se, že do konce roku stoupne hladina oceánů o 20 až 60 centimetrů. Vyšší hladiny by ohrozila životy lidí žijících v blízkosti pobřeží a obzvláště v deltách velkých řek. V ohrožení jsou lidé žijící v Egyptě či v Bangladéši.
Nejen že by se zvedla hladina, ale hrozilo by vyhynutí rostlin a živočichů.  Příčinou by bylo zmizení jejich životního prostředí, na kterém je jejich existence závislá. Silně ohroženým druhem je polární medvěd. Ohroženy by byly i nejrůznější ekosystémy. Změna teploty vody přinese zánik korálovým útesům. Teplejší vody a zvýšená kyselost bude mít negativní důsledek na podmořský život. V ohrožení by byly i severské lesy. Za předpokladu neustálého zvyšování CO2 roztaje led Severního ledového oceánu a z jihoamerických deštných pralesů se  stane suchá savana. Mohlo by to vést k posunu klimatických pasů, jež by způsobilo „stěhování národů“.
Změny by také vedly k nestabilitě počasí vlivem teplejší atmosféry. Výkyvy počasí bychom mohli očekávat čím dál častěji i ve větší ničivé síle. Vyskytovali by se v hojnější míře cyklony, tornáda, častější a ničivější povodně. Každým rokem je více pojistných událostí. Sucho způsobí omezenou produkci potravin, odnesou to nejvíce země, kde je již nyní špatná či minimální produkce nebo dostupnost zásobování. Vzácnější bude voda, převážně v subtropických oblastech. Dnes trpí nedostatkem vody přibližně třetina obyvatel planety a  předpokládá se, že jejich počet rapidně vzroste v řádech milionů

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist